Jdi na obsah Jdi na menu
 

Soustředění Horní Bradlo 7. - 9. 11. 2008

V pátek ve dvě hodiny odpoledne jsme zamávaly maminkám a vyrazily autobusem na naše první soustředění aerobiku. Naše trenérka Káťa s asistentkami Gábinou a Káťou jely za námi autem. Holky na zadním sedadle celou cestu hlídaly, jestli jsme Káťu někde neztratily a pro případ, že by se někdo chtěl mezi nás vmáčknout, měly připravený vzkaz "Uhni, za námi má jet Káťa." (a informovaly o průběhu cesty - Káťo, za vámi jedou pěkný kluci)

            Cesta rychle uběhla a za necelou hodinu jsme zastavily u penzionu Šarz na Horním Bradle. S vypětím všech sil jsme vynesly těžké tašky k recepci, kde nám Káťa řekla, že máme pokoje až ve třetím patře. Naštěstí tu ale byla Gábi s Káťou, které obětavě odvozily všechna zavazadla výtahem nahoru. Rozdělily jsme se do pokojů, rozbalily tašky a hned bylo jasné, proč jsme je nemohly unést - některé holčičky měly s sebou zásoby sladkostí asi na měsíc.

            Neztrácely jsme čas a převlékly jsme se do sportovního. Nejdřív šly do tělocvičny větší holky a menší zatím ve společenské místnosti kreslily kostýmy, vybarvovaly omalovánky a hrály hry. Zhruba po hodině jsme se prostřídaly. Před večeří jsme se stihly ještě osprchovat. Před tím jsme musely zjistit, komu neteče teplá voda a opravit jednu vadnou žárovku ve sprše ("ono to nějak bliklo...").  Při té příležitosti jsme také vyřešily, jak naložit s počtem spodních kalhotek, které máme s sebou a seznámily se s kalhotkami zvanými tanga, což byla pro některá děvčata naprostá novinka. Za celé odpoledne nám pěkně vyhládlo, takže kuřecí plátek se sýrem jsme měly v sobě ještě než Káťa zasedla k večeři. Po večeři jsme si daly ještě krátkou diskotéku v tělocvičně. Po prvním dnu jsme byly plné dojmů, nedařilo se nám usnout, a tak ještě o půlnoci nápojová ambulance vařila čaj na dobrou noc.

            Není divu, že ráno se nám z postele moc nechtělo, když ještě navíc venku lilo jako z konve. Dopolední trénink zahájila menší děvčata, větší holky se zatím probíraly vzorky látek a vymýšlely barevné kombinace kostýmů, po svačince se obě skupiny zase prostřídaly. Na oběd si Káťa připravila na stůl cedulku, na které stálo "Pokoj ne, WC ano", aby nemusela odpovídat pořád dokola na naše otázky "můžu už jít na pokoj? nebo "můžu na záchod?" a mohla se v klidu najíst. Po obědě měly holky dovoleno koupit si v bufetu drobné sladkosti, jasným favoritem byla lízátka. O poledním klidu se rozšířila zpráva, že se bude bodovat pořádek na pokojích, a tak na většině pokojů nastal pěkný zmatek. Odpoledne obě skupiny zvládly dva tréninky (pochopitelně s přestávkou na svačinu). Čekání na večeři jsme si zkrátily malou soutěží, který pokoj vymyslí nejvíc jmen, zvířat a rostlin od písmene K. Po večeři jsme vyhodnotily pořádek na pokojích - nejlépe uklizeno měly na pokoji Klárka, Simonka, Leonka a Kristýnka, navíc nejen při bodování, ale po celou dobu soustředění, a děvčata dostala jako odměnu nanuky. Také jsme odměnily pokoje, které napsaly nejvíce slov od K.

            Večer jsme si zase zahrály v tělocvičně pár her. Největší úspěch slavila upravená hra na sochy McDonalds, kterou jsme si opravdu užily. Největší úspěch slavily hamburgery a McChicken. Hra na elektriku se nám moc nedařila, jednou řadou se nám nevedlo dovést proud až na konec, a tak když si Leonka všimla "Káťo, ty tady máš klíče", usoudily jsme, že nás je na tu hru moc. Zkusily jsme ještě rozplétat uzly a po závěrečném "mekáči" se odebraly spát. Usínání bylo tentokráte o něco lepší, i když ne všem se to povedlo ve vlastní posteli.

            Ráno nás uvítalo sluníčko,  a tak po dopoledním tréninku můžeme alespoň s menšími děvčaty na procházku do lesa. V lese jsme našly pár hub, které jsme pečlivě zabalily do batůžků, protože "taťka má hrozně rád smaženici". Odpoledne máme ještě poslední trénink, a pak už nezbývá než napěchovat věci zpátky do tašek. Tašky zase posíláme výtahem dolů. Káťa ještě rozdává diplomy a už se těšíme domů.

            Všem holkám patří velikánská pochvala. Za tři dny zvládly obrovský kus práce, pokročily v nácviku soutěžní sestavy a vůbec hodně se zlepšily. Navíc byly hrozně fajn a doufám, že si užily i dost legrace.